Eurosport

Naši komentátoři píší své postřehy z posledního grandslamu letošní sezony.

Díl patnáctý: Mise splněna! (Honza Homolka)

Když přebíral Ivan Lendl dohled nad tenisovým růstem Skota Andyho Murrayho, říkal, že potřebuje chvilku času. Ten nadešel v pondělním večeru, už to zase vypadalo na neúspěch, na další zpackané finále. Údery vylepšit Murray nepotřeboval, hlavu srovnat ano. Když se Lendl usmíval potutelně po konci finále, prakticky nedával najevo žádné emoce a také Murray nijak neběhal po kurtu jako smyslu zbavený. Užíval si triumf, poděkoval Lendlovi a oba pochopili, že tohle byla správná volba. Ten příběh je až neuvěřitelně podobný, navíc si osud zalaškoval také s časem. Jak jinak vysvětlit, že finále trvalo 4 hodiny a 54 minut, tedy navlas stejně jako rekordní finále z roku 1988, kdy byl Lendl na kurtu. Murray vyhrál grandslamový turnaj a troufám si tvrdit, že kdyby nevyhrál teď, tak už nikdy a také, že Lendl na něm má daleko větší podíl než si skromně přiznává...

Díl čtrnáctý: Bitva, která okouzlila tenisový svět (Libor Basík)

Serena Williamsová počtvrté zvítězila na US Open. Fenomenální americká tenistka porazila ve finále světovou jedničku Victorii Azarenkovou. Nic překvapivého. Jaký průběh však duel měl, to překvapilo asi nejen Matse Wilandera. První set jednoznačně opanovala Williamsová a zdálo se, že bude jen otázkou času, kdy si převezme trofej pro vítězku. Běloruská tenistka ale srovnala krok a ve třetí sadě dokonce podávala na vítězství. Ani to nestačilo. Sport je někdy krutý. Pokud by se někdy po odehraném finále měly radovat obě tenistky, bylo to právě po tomto duelu. "Vika" si určitě prohrát nezasloužila, musím říci, že mi jí bylo nesmírně líto. Dokázala vzdorovat silově vybavenější tenistce, sebrala Sereně čtyřikrát podání. Serena však ukázala, že je skutečnou královnou!

Díl třináctý: Získá Serena titul? (Libor Basík)

Přesně po roce bude mít možnost mladší ze sester Wlliamsových vyhrát počtvrté US Open – povede se jí to? V loňském finálovém duelu se střetla se Samanthou Stosurovou a ačkoliv byla předzápasovou favoritkou, skvěle hrající Australanka dokázala bývalou světovou jedničku porazit. Také dnes mají odborníci jasno: Serena je jasnou kandidátkou titulu. V boji o šampionku závěrečného grandslamového titulu narazí na aktuální světovou jedničku Victorii Azarenkovou? Dokáže běloruská hráčka potrápit velkou favoritku? To se dozvíte již dnes večer na Eurosportu. A druhá milá povinnost: Před začátkem finálového zápasu žen odvysíláme finále ženské čtyřhry s Andreou Hlaváčkovou a Lucií Hradeckou! Česká dvojice se postaví lehce favorizovaným Italkám Erraniové a Vinciové – letos je bilance vzájemných zápasů 1:1, tak držme palce! Obě finále Vám nabídneme v přímých přenosech.

Díl dvanáctý: Azarenková + Šarapovová = hlasité drama (Michal Škorpil)

Všichni jsme věděli, že to bude hlasité semifinále, ale bylo toho o mnoho víc. Velký zápas dvou velkých tenisových hvězd nadchl diváky. Šarapovová vytáhla jako defenzivní a inovativní zbraň lobované míče na Azarenkovou a v prvním setu to dost pomohlo. Pak se ale zápas zdramatizoval a došlo až na třetí set. Potvrdilo se, že ženský tenis je z velké části o hlavě a tu měla v závěru "čistší" Azarenková. Myslíte si, že dokáže světová jednička ve finále nahlodat jistotu a dominanci domácí Sereny Williamsové, nebo to bude jednoznačný zápas?

Díl jedenáctý: Díky, Janko a Davide! (Karel Janů)

Více než čtyři a půl hodiny bavili včera večer diváky na dvorci Arthura Ashe Janko Tipsarevič a David Ferrer. Nebyla nouze o fantastické výměny, neskutečné nasazení z obou stran, vítěz ale mohl být jen jeden. Stejně jako před pěti lety stojí Ferrerovi v cestě do jeho prvního grandslamového finále Novak Djokovič. V roce 2007 hrál Ferrer na US Open ve fantastické formě, v osmifinále vyřadil svého kamaráda a tehdejší světovou dvojku Rafaela Nadala v zápase, který mnozí tenisoví odborníci považují za Ferrerův nejlepší v kariéře, ale v semifinále proti tehdy dvacetiletému Srbovi uhrál jen 10 her. Do sobotního zápasu půjdou oba o pět let starší a zkušenější. David Ferrer je ve třiceti letech stabilním hráčem světové pětky, Novak Djokovič světová dvojka a obhájce loňského vítězství. O favoritovi tohoto semifinále nemůže být nejmenších pochyb, v Djokovičův prospěch hraje mimo jiné i fakt, že zatím na kurtu strávil o neuvěřitelných 6 hodin méně než Ferrer, ale Španěl nepochybně i tentokrát, jako ostatně pokaždé, nechá na kurtu srdce a bude bojovat do posledního fiftýnu.

Díl desátý: Sbohem, Andy a Rogere! (Karel Janů)

Kariéra Andyho Roddicka se včera definitivně uzavřela. Poslední, kdo měl tu čest hrát s nejlepším americkým tenistou posledních let na jeho oblíbeném kurtu, byl vítěz US Open z roku 2009, Juan Martin Del Potro. Bylo to jako v dojemném americkém filmu. Celý stadion mu vestoje aplaudoval a Roddick se těžko bránil emocím. Rozloučil se na místě, kde vyhrál svůj jediný grandslamový titul. Nebýt Rogera Federera, mohlo jich být výrazně víc, ale Američan může být se svou kariérou spokojen. Dokázal skvěle navázat na Samprase a Agasssiho a ačkoli si to mnozí ještě třeba neuvědomují, v americkém tenise po něm zůstane velká mezera. Roddickovo vypadnutí značná část tenisové veřejnosti očekávala. To pravé překvapení se událo na centrálním kurtu Arthura Ashe až ve večerní "night session". Tomáš Berdych přehrál Rogera Federera a poprvé v kariéře postoupil na US Open mezi 4 nejlepší. Světová jednička až nezvykle často chybovala, hodně netradičně i z forhendu, o který se Švýcar obvykle může stoprocentně opřít. Tomáš byl oproti tomu hlavně v prvních dvou setech takřka bezchybný. V setu třetím si vyzkoušel, jaké to je hrát proti publiku, které místy až nesportovně hnalo Federera za vítězstvím, ale i přes mírné zaváhání ve třetí sadě si Berdych postup nenechal ujít a odměnou mu bude semifinálový zápas proti olympijskému vítězi z Londýna, Andymu Murraymu. A s ním má Tomáš pozitivní bilanci...

Díl devátý: A zase ten déšť... (Martin Moravec)

Tenis, déšť, tenis, déšť, už žádný tenis. Jen dva zápasy dvouhry se stihly odehrát v úterním programu grandslamového US Open – postoupily Azarenková a Ferrer. A bůh ví, jak to bude dál. Čtyři roky po sobě už se mužské finále dohrávalo v New Yorku až v pondělí. A klidněse to může stát zase, i ve středu má totiž podle předpovědí docela dost pršet. A možná i o víkendu. Zase se o tom mluví – střecha! Jenže zatímco konzervativní Wimbledon se podvolil už před lety a na Roland Garros už alespoň existují plány, na US Open střecha bude až za mnoho a mnoho let. Pokud tedy vůbec v současném areálu někdy bude. Američané chtějí mít všechno největší. A proto postavili největší tenisový kurt světa – úchvatný stadion Arthura Ashe.

Nebudeme teď rozebírat, jak asi vidí diváci v jeho poslední řadě. Ale ten kolos byl jednak postaven na místě někdejších bažin a jednak je tak těžký, že střecha nepřipadá v úvahu. A pokud, stála by desítky milionů dolarů. US Open doplácí ještě na jednu věc – na takzvanou Supersobotu, kdy se hrají obě mužská semifinále a ženské finále. V New Yorku zkrátka chtějí mít i tohle nej – nejnabitější grandslamový den v roce. Byť mnohým přijde zajímavější druhé pondělí ve Wimbledonu, kdy hrají muži a ženy kompletní osmifinále a nejlepší hráči se tak objeví i na menších kurtech za lidovější vstupné. Každý grandslamový turnaj má zkrátka svoje. Kdyby byly všechny stejné, bude to nuda. Tak snad toho deště nebude tolik. Dohrávat v pondělí sice na první pohled není problém. Ale jen pro hráče, kteří pak nejedou na Davis Cup.

Díl osmý: Zápas jak za starých časů! (Honza Homolka)

Jako bychom se vrátili o pár let zpátky, kdy se hrál tenis s elegancí a noblesou a též pokrytím celého kurtu. Mač mezi Vinciovou a Radwaňskou nabízel jednu úchvatnou výměnu za druhou a to bez použití jakékoli síly. Loby, voleje, halfvoleje, pestrá hra od základní čáry a v neposlední řadě též k tomu všemu potřebný přechod na síť. To, že zápas byl unikátní, napovídá i to, že za první set (7 her) se součtem hráčky dostaly na síť devětadvacetkrát! A Vinciová získala sadu poměrem 6–1, i když se pohybovala kolem 20 % prvního servisu. Kdo neviděl, o mnoho přišel. Kdo viděl, ten si zapne i zápas Vinciové s velkou kamarádkou Erraniovou. Další anomálie tenisových šikulek ve čtvrtfinále vrátí tenis do doby, kdy vládla Martina Hingisová, nebo ještě dál.

Díl sedmý: Stáří vpřed! (Ivan Petr)

Pozoruhodnými výkony se na letošním US Open prezentují zkušení matadoři. Poprvé od roku 1974 se na US Open do 3. kola dostalo 8 mužů, kterým je 30 let a více. Kdo čekal, že se Lleyton Hewitt, 125. hráč světa, prodere do 3. kola? Hewitt, Fish, Federer, Ferrer, Roddick a mnozí další drží pomyslnou vlajku zkušených mazáků. První pětice hráčů na žebříčku ATP čítá 2 muže, kterým je nad 30 let a nikomu z nejlepší pětky není pod 25 let. Přeci jen si borci jako Nishikori, Harrison nebo Goffin musí na svůj čas počkat. Tenisová špička stárne a není to vůbec špatná věc. Diváci už moc dobře znají své miláčky a vědí, co od nich mohou čekat. Takže za mě: (tenisové) stáří vpřed!

Díl šestý: Serena a její povolený "doping" (Štěpán Sokol)

Je to až neuvěřitelné co všechno stihla Serena Williamsová v letošní, nabité olympijské sezoně. A přitom na ní není znát sebemenší známka unavy nebo vyčerpání, naopak.Po postupu do 4.kola US Open rozdávala usměvy na všechny strany a působila až neuvřitelně svěže. Čím to? Žádné podpůrné látky v tom nehledejte. "To všechno láska k tenisu a skvělí diváci," odpověděla po utkání. Všechny své věrné fanoušky navíc stihla uklidnit prohlášením, že ačkoli jí bude za měsíc 31 let, na konec kariéry nemá, narozdíl od Andyho Roddicka nebo Kim Clijstersové, ani pomyšlení. Prý si život bez tenisu a skvělých fanoušků nedokáže představit. Pro soupeřky to asi moc povzbudivá zpráva není, ale pro nás, tenisové fanoušky, určitě ano. Tak ať se daří!

Díl pátý: Ať žijí světové jedničky! Hlavně ty bývalé… (Richard Vokůrka)

Pátý den na US Open postupně gradoval až k nejsledovanějšímu utkání. A bylo vidět, že kdo se jednou stal světovou jedničkou, ten zkrátka tenis nezapomíná. Novaku Djokovičovi je teprve 25 let a určitě ještě neřekl své poslední slovo. Přesto je v současnosti pouze bývalou světovou jedničkou. Na cestě zpět k vrcholu včera hladce přešel přes Brazilce Dutru Silvu. Po něm přišli na řadu ostřílení veteráni. Lleyton Hewitt ztratil první a třetí set proti Lucemburčanovi Müllerovi, ale i díky tomu opět dokázal, jak výjimečným je bojovníkem. Musel totiž vyhrát v  parádní pětisetové bitvě. Poté už se domácí publikum nemohlo dočkat Andyho Roddicka, který nedlouho před zápasem prohlásil, že letošní US Open bude jeho poslední turnaj v  kariéře. Na tomto turnaji vyhrál před devíti lety svůj jediný grandslamový titul a v páteční večer se s ním přišlo loučit plné hlediště. Jenže čerstvý třicátník hrál jako z partesu a Bernarda Tomiče poslal domů po třech setech. A tak budou fanoušci muset přijít znovu… Určitě jim to nebude vadit.

Díl čtvrtý: Senzace a gladiátor(ka) (Radim Bártů)

Čtvrtý hrací den US Open pro mě znamenal milou příležitost vidět v akci velký talent slovenského tenisu Martina Kližana v těžkém klání proti nasazené pětce turnaje, Francouzi Jo-Wilfriedu Tsongovi. Přiznám se, že v prvním setu mi úplně spadla brada z těch dlouhých a pestrých výměn, řadu z nich zakončovali oba hráči vysloveně vtipně, byla to radost a hra, a přitom nic odfláknutého, oba tam toho naběhali, až hanba! Byla to taková tenisová romantika, že jsem si při pohledu na Kližanovu vousem zarostlou tvář musel nejednou vybavit nezapomenutelného Miloše Mečíře. Tsonga se s Kližanem potkal na kurtu vůbec poprvé – a řekl bych, že bude dlouho vzpomínat. Zatím největší senzace turnaje!

V ženském deblu na mě udělala dojem bývalá světová jednička Ana Ivanovičová. Velmi půvabná mladá dáma si počínala jako zuřivý gladiátor a zadupala do země Sofii Arvidssonovou. Stačil jí k tomu vlastně jen jeden úder – forhend, zahrávaný zhusta po lajně a se smrtícím koktejlem přesnosti a razance. Když se tak dívám do příslušné části turnajového pavouka ženské dvouhry, vůbec bych se nedivil, kdyby se čtyřiadvacetiletá Ivanovičová vůbec poprvé ve své kariéře podívala do čtvrtfinále US Open. A tam si to může zkusit rozdat s velkou Serenou!

Díl třetí: Hořký konec Kim Clijstersové (Michal Škorpil)

Letos jsme toho od Clijstersové moc neviděli, byla jen na šesti turnajích. I tak se ale dostala mezi čtyři nejlepší na Australian Open a byla ve čtvrtfinále olympijského turnaje v Londýně. Většina tenisových fanoušků se těšila na její výkony na závěrečném grandslamu sezóny, navíc už předem bylo od Kim hlášeno, že je to poslední turnaj její kariéry. Výchozí pozici měla skvělou; třikrát US Open vyhrála, jednou dokonce na divokou kartu a neprohrála na tamních dvorcích od roku 2003.

První zápas zvládla Belgičanka bez problémů, ale pak přišel souboj s Laurou Robsonovou a prohra ve dvou vypjatých setech. Byl to šok! Laura hrála svou nejlepší hru a Kim kazila údery, které jindy vycházely a tak se zrodilo překvapení dne. Není to to nejlepší rozloučení s kariérou, ale oceňuji, že Kim na pozápasovou tiskovku přišla s úsměvem a bylo vidět, že se těší na svou dceru a jiné životní zápasy, které má před sebou. Věřme, že se jí bude dařit minimálně tak dobře, jako na tenisových dvorcích.

Díl druhý: Škoda, že je New York tak daleko (Štěpán Sokol)

Pro nás středoevropany je určitě jednodušší podívat se na grandslam do Paříže nebo Londýna. Když člověk navštíví areál Rolanda Garrose nebo slavný All England Club, odnese si bezpochyby velký zážitek, ale když se vydáte do areálu Flushing Meadows, zažijete ještě něco navíc. Fantastickou atmosféru. Na tenis až nezvykle bouřlivou. Lidé se na US Open chodí tenisem bavit a kolikrát svým skandováním, výkřiky atd. baví i diváky u obrazovek. A co je sympatické, výbornou atmosféru zažijete jak na centrálním dvorci, tak také na kurtu nejmenším. Ani druhý hrací den nebyl vyjímkou, diváci od začátku hnali své favority a favoritky k vítězství a byla to paráda. Jedno je jisté, i v tomhle směru se máme letos na US Open na co těšit. Show must go on!

Díl první: Nezaprší a nezaprší (Štěpán Sokol)

Tuhle větu si na tenisovém US Open neřekli už hodně dlouho. Ono odhadnout počasí v New Yorku není věcí jednoduchou. I když pár jistot tady je. Je potřeba počítat s tím, že touto dobou je tu poměrně vysoká vlhkost vzduchu a to, že déšť "zpestří" dění v areálu Flushing Meadows během posledního grandslamu sezóny, se už pomalu také stává tradicí. Letos o sobě dala příroda v tomto směru vědět už na začátku celého turnaje. A tak se opět, nejen mezi fanoušky, mluví o tom, zdali se letos US Open dohraje v neděli a nebo jestli příroda posune finále na pondělí.

Možná, že se chytí i některé sázkové kanceláře a budou vypisovat kurzy na to, jestli ten a ten zápas bude přerušen kůli dešti, či nikoliv. Možná by se pak našlo i pár jedinců, kteří by z toho, že prší a že se nehraje, měli upřímnou radost. Každopádně doufejme, že si užijeme parádní tenisovou podívanou a že nás čeká minimálně stejně tak strhující podívaná jako loni.